Těším se, až zas přiletíš,
moje vločko sněhová.
V té sukénce z kousků ledu
a v čepici s bambulí
Když sem oblohou baletíš,
tak až dochází slova,
představit si nedovedu,
že bychom se minuli
Naštěstí roztát neumíš,
Klárinko T-ová,
za slunce ani v škaredu,
ani když se přitulíš
Víš, chutnáš jak lžička medu,
a proto tě miluji