Ticho před bouří přetrhlo smích
a po něm pád do pekla v zrní…
Otevři oči! Koukni se do mých,
vždyť se ti andělů křídla špiní.
Venku začalo pršet, asi jsi rád,
konečně tu tvou symfonii hrají,
na tebe čeká ještě větší hrad,
teď koncertovat budeš v Ráji.
Bohužel taky smrti kandidát,
i když‘s byl můj velký umělec,
a já teď můžu jen s brekem dát
tvé modrobílé peří na věnec…